Jak na financování nových podnikatelských plánů a projektů z grantů Evropské unie v České republice

přidáno: 6. 2. 2017 23:39, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 7. 2. 2017 23:48 ]

Jak na financování nových podnikatelských plánů a projektů z grantů Evropské unie v České republice


Od roku 2006 se Česká republika dle kritérií stanovených Světovou bankou oficiálně řadí mezi plně rozvinuté tržní ekonomiky. Navzdory dlouhodobě výbornému stavu české ekonomiky, musí podnikatelé, kteří chtějí začít nová podnikání a start-upové projekty v České republice, často čelit složitým výzvám (administrativním, finančním a jiným). Tou nejzásadnější výzvou při začátku podnikání a start-upů v České republice je získání finančních zdrojů pro počáteční fázi jejich rozvoje.

II. Základní zdroje financování podnikatelských projektů v České republice

Sháníte financování svého nového podnikatelského projektu v České republice? Máte na výběr několik možností – od tradičních až po moderní způsoby financování start-upů:
  • Získání finančních zdrojů prostřednictvím podnikatelských bankových úvěrů,
  • Využití podpůrných programů vlády,
  • Business andělé a další investoři do start-upů,
  • Využití českých crowdfundingových portálů,
  • Granty a dotace Evropské unie.

Musíte zvážit, která z těchto možností bude vašim záměrům vyhovovat nejvíce. Ať už se rozhodnete využít kteroukoliv z nich, vyzbrojte se patřičnou dávkou trpělivosti. Budete ji potřebovat při přípravě kvalitního podnikatelského projektu, získání hlubokých znalostí v oblastech, kterých se projekt dotýká a samozřejmě také během zdlouhavého období celého procesu od podání žádosti nebo prezentace projektu po získání financování.

Tento článek se dále soustředí na možnosti získání financí z grantů a dotací Evropské unie.

III. Granty a dotace Evropské unie – jak fungují?

Regionální politika Evropské unie nazývaná Politika hospodářské a sociální soudržnosti (neboli zkráceně kohezní politika) je založená na ideji rozvoje ekonomicky slabších členských států s pomocí příspěvku od těch ekonomicky silnějších. Tímto způsobem se má zabezpečit zvýšení kvality života a blahobytu občanů ve všech členských zemích Evropské unie. I když region Evropy dlouhodobě patří mezi ekonomicky nejvyspělejší a nejbohatší regiony světa, i dnes existují značné rozdíly v úrovni vyspělosti jednotlivých regionů EU (např. Německá spolková republika a Rumunsko). Kohézní politika, a zejména pak pro oblast zemědělství, představuje jednu z nejdůležitějších agend Evropské unie, přičemž EU do ní alokuje více než jednu třetinu svého rozpočtu.

Dle směrnic a jiných právních aktů Evropské unie je cílem kohézní politiky EU:

  • Podpořit harmonický a udržitelný rozvoj ekonomických aktivit v EU a vysokou úroveň zaměstnanosti,
  • Snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů,
  • Podpořit ochranu a zlepšování kvality životního prostředí na území EU,
  • Podpořit územní provázanost a soudržnost unie. V tomto kontextu sehrává důležitou roli rovněž mezinárodní a meziregionální spolupráce jednotlivých států.

Je zřejmé, že podnikatelské projekty, jejichž cíle jsou v souladu s uvedenými cíli kohézní politiky EU, mají vysoké šance pro získání financování z grantů EU.

Zájemci o evropské dotace v České republice mohou žádat o granty Evropské unie prostřednictvím dvou hlavních kanálů, a sice:

  • Strukturálních fondů Evropské unie
  • Komunitárních fondů Evropské unie.

Komunitární programy Evropské unie

Komunitární programy se financují přímo z rozpočtu Evropské unie (na rozdíl od programů financovaných ze strukturálních fondů, kde finanční zdroje přerozděluje stát). Náklady na vybrané projekty jsou obvykle hrazeny do výšky 40-75% (výjimečně i více). 

Struktura, obsah i cíle jednotlivých komunitárních programů se průběžně mění podle aktuálních priorit politiky EU. Evropská unie podporuje v období 2014-2020 projekty malých a středních podnikatelů zejména v následujících oblastech a programech:

Strukturální fondy Evropské unie

Strukturální fondy se zaměřují na řešení sociálních problémů a snižování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony států EU.

Přehled strukturálních a investičních fondů EU:

  • Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR/ERDF)
  • Evropský sociální fond (ESF)
  • Fond soudržnosti (FS)
  • Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)
  • Evropský námořní a rybářský fond (EMFF)
  • Fond solidarity
  • Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci
V současnosti se v České republice implementují následovné dotační programy využívající prostředky ze strukturálních fondů EU:
  • Národní operační programy (aktuálně 10 programů),
  • Programy přeshraniční spolupráce (aktuálně 5 programů),
  • Programy nadnárodní a meziregionální spolupráce (aktuálně 6 programů).
Většina těchto programů funguje na principu retrospektivního financování. To znamená, že podnikatel – zájemce o finanční podporu z EU – musí pro svůj projekt nejdřív najít finanční zdroje z jiných prostředků (viz bod II). Finanční prostředky z grantů EU totiž obdrží podnikatel až po realizaci projektu na základě prokazatelně vynaložených nákladů.

Národním orgánem pro koordinaci čerpání finančních prostředků z EU v České republice bylo stanoveno Ministerstvo pro místní rozvoj.

IV. Evropské granty v roce 2017 a následujícím období

Dle informací z portálu investicniweb.cz mohou aktuálně zájemci o evropské dotace v České republice žádat o 70 % z celkové částky na programové období 2014-2020, která činí zhruba 648 miliard korun. V následujícím období získají specifickou podporu ze strukturálních fondů EU i české start-upy. Investice do českých start-upů podpoří peníze z Evropského investičního fondu (EIF). Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky na tyto účely vyčlenilo 40 milionů eur (přes miliardu Kč) z prostředků evropských strukturálních fondů, které dále doplní deset milionů eur (270 milionů Kč) od EIF a další peníze soukromých investorů. Na aktivitu EIF naváže ve druhé polovině roku připravovaný Národní inovační fond.V. Základní kroky pro získání grantů z fondů 

V. Základní kroky pro získání grantů z fondů Evropské unie

Proces získání finanční podpory z fondů EU zahrnuje následující:

  1. Vytvoření podrobného projektového záměru,
  2. Nalezení příslušného programu a v něm konkrétní oblasti podpory pro náš záměr
  3. Podání žádosti o podporu
  4. Posouzení žádosti o podporu
  5. Realizace projektu
  6. Žádost o platbu
  7. Vyhodnocení a vyúčtování
  8. Kontrola na místě
  9. Publicita projektu
  10. Udržitelnost projektu
Podrobnější informace o možnostech získání grantů z fondů Evropské unie naleznete na webu www.strukturalni-fondy.cz. Máte zájem o další praktické informace ohledně financování podnikání? Potřebujete pomoct se založením společnosti v České republice nebo s rozběhem podnikání v Izraeli? Neváhejte kontaktovat náš tým konzultantů s otázkou – rádi vám pomůžeme nebo vás usměrníme.

Izraelské inovační víza: národ start-upů otevírá dveře dokořán zahraničním podnikatelům z celého světa

přidáno: 6. 1. 2017 5:42, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 6. 3. 2017 5:35 ]

Izraelské inovační víza: národ start-upů otevírá dveře dokořán zahraničním podnikatelům z celého světa 

Bezpochyby jedním z největších aktiv Izraele je jeho start-upová kultura. Všemožná podpora podnikatelského ducha ze strany vlády i soukromého sektoru je hlavním důvodem, proč je dnes izraelská ekonomika považována za jednu z nejinovativnějších ekonomik světa. Od high-tech start-upů až po nejpokrokovější neurotechnologie – izraelská administrativa poskytuje podporu inovacím ze všech oblastí s jasným cílem: udržet pozici Izraele jakožto globálního lídra v podpoře start-upů.

Další vládní opatření, jež má posílit pozici Izraele jakožto světového lídra v oblasti inovací a podnikání, je zavedení nového typu víz s označením „inovační víza“. Inovační víza vytvářejí vhodný právní rámec na to, aby inovativní podnikatelé z jakékoliv krajiny mohli rozvíjet své nápady a získávat pro ně adekvátní podporu přímo v Izraeli. Od zavedení inovačních víz si izraelští úředníci slibují nový příliv kvalitních podnikatelů z oblasti technologií z celého světa. Zahraniční podnikatelé mají izraelské podnikatelské prostředí obohatit o své znalosti, zkušenosti a průlomové ideje.

Izraelský úřad pro inovace

Inovační víza jsou v přípravách už více než rok, přičemž jejich spuštění je plánováno začátkem letošního roku. Za konceptem inovačních víz stojí Izraelský úřad pro inovace. Předtím pod označením Úřad hlavního vědce Ministerstva hospodářství, Izraelský úřad pro inovace je administrativním orgánem, jež nese odpovědnost za státní politiku v oblasti inovací. Dle aktuálních informací se novým předsedou úřadu stane Aharon Aharon aktuálně působící na postě výkonného ředitele Apple Izrael.

Proč se vyplatí žádat o udělení izraelských inovačních víz?

Zahraniční podnikatelé budou oprávněni na základě obdržení inovačních víz pobývat v Izraeli po dobu 24 měsíců. Během tohoto období získávají pro svou činnost nejrůznější formy podpory ze strany státu i soukromého sektoru, předtím dostupné jenom pro izraelské rezidenty. Každý držitel inovačních víz bude spolupracovat s mentorskou organizací, která mu poskytne strategické rady v začáteční etapě projektu (oficiální název mentorské organizace je „landing pads“, což lze volně přeložit jako „přistávací plocha“). Úkolem mentorské organizace je seznámit podnikatele s potenciálními investory, klíčovými hráči v daném odvětví byznysu a pomoct mu navázat perspektivní obchodní partnerství. Mentoři neboli Landing pads jsou vybíráni ze subjektů, jejichž zaměření odpovídá zaměření podnikatele – držitele inovačních víz.

Další klíčovou iniciativou spojenou se zavedením inovačních víz je zpřístupnění podpůrného programu Tnufa pro držitele inovačních víz. Program Tnufa vznikl s cílem pomáhat inovátorům s dobrými nápady v počátečních stádiích a funguje pod správou Izraelského úřadu pro inovace. Úspěšní kandidáti programu Tnufa získávají možnost proplacení svých nákladů spojených s rozběhem podnikatelského projektu až do výši 85%, maximálně však do výše 50.000 dolarů (mezi hrazené náklady patří například výroba prototypů, registrace patentů nebo vypracování byznys plánu).

Od inovačních víz až k expertním vízům

Pokud se zahraniční podnikatel, držitel inovačních víz, rozhodne svůj nápad přinést na trh a například založit v Izraeli společnost nebo svůj projekt dál rozvíjet v rámci izraelské společnosti, může požádat o „expertní víza“. Získá-li „expertní víza“, může v Izraeli pobývat a pracovat dalších pět let. Rovněž možnosti podpory jeho podnikání se ze strany státu ještě více rozšíří.

Často kladené otázky

Odkdy je možné žádat o inovační víza v Izraeli?

Žádosti bude možné zasílat už v průběhu roku 2017. V první půlce roku 2017 by měl Izraelský úřad pro inovace ukončit výběr vhodných mentorských organizací pro budoucích držitelů víz. Poté bude program otevřen pro zasílání žádostí. Prvním krokem je zaslání aplikace mentorské organizaci, která by mohla mít zájem zastřešit technologický projekt podnikatele (seznam Landing pads najdete na stránkách Izraelského úřadu pro inovace věnovaným problematice inovačních víz).

Jsou izraelské inovační víza zároveň pracovním povolením?

Izraelské inovační víza nejsou pracovním povolením. Jejich účel je jiný, a sice umožnit co nejvíce zahraničním podnikatelům navštěvovat Izrael a s pomocí předních expertů rozvíjet své podnikatelské nápady. Nicméně po uběhnutí dvou let od udělení inovačních víz se může podnikatel rozhodnout, že svou iniciativu bude dál rozvíjet – ať už jako zaměstnanec izraelské společnosti nebo v rámci své vlastní společnosti v Izraeli. V takovém případě může požádat o udělení expertních víz, s nimiž se obvykle spojuje i pracovní povolení.

Vztahují se izraelské inovační víza i na rodinné příslušníky?

Pokud se zahraniční podnikatel přeje přijet do Izraele i s rodinou, žádosti o víza pro rodinné příslušníky musí být podány v souladu s oficiálními postupy pro turisty.

Máte-li další dotazy ohledně inovačních víz nebo podnikání v Izraeli, neváhejte kontaktovat náš tým. Naši zaměstnanci znají velmi dobře úřední systém, jazyk, kulturu a způsoby chování v Izraeli. Díky tomu vám mohou pomoci se všemi výše zmíněnými procesy. Budete mít k dispozici místního rodilého mluvčího, aby vám pomohl se všemi důležitými kroky při vstupu na izraelský trh.


Česká armáda plánuje nakoupit 8 špičkových izraelských protiraketových radarů

přidáno: 6. 1. 2017 5:30, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 10. 1. 2017 5:02 ]

Česká armáda plánuje nakoupit 8 špičkových izraelských protiraketových radarů

Osm mobilních protiraketových radarů v hodnotě 2,9 miliardy korun by měl české armádě nejpozději do roku 2021 dodat Izrael. Uvedenou informaci oznámil českému tisku ministr obrany Martin Stropnický v prosinci loňského roku, kdy informoval o výsledcích mezinárodního tendru. Tendr byl organizován za účelem obměny českého radarového systému, jenž je v současnosti vybaven zastaralými radary sovětské výroby. Kromě Izraele se tendru účastnila ještě britská, francouzská a švédská vláda.

Předmětem dodávky pro české ozbrojené sily mají být špičkové 3D radiolokátory MADR vyráběné izraelským státním podnikem Elta Systems. Tyto radary jsou rovněž součástí známého „Iron Dome“ v Izraeli. Iron Dome je protiraketový obranný systém vyvinutý Izraelem za finanční spoluúčasti Spojených států. Vznikl jako odpověď na konstantní hrozbu útoků raket středního doletu a minometů ze strany palestinských teroristických organizací. Tento obranný systém je schopen nejen včas identifikovat, ale také zničit střely ještě před jejich dopadem na izraelské území. Iron Dome je považován za jeden z nejefektivnějších protiraketových systémů na světě. Kromě Izraele je obdobná radarová technologie využívána také v Kanadě a Singapuru.

Dle slov ministra Stropnického mají izraelské radary efektivněji chránit český vzdušní prostor ve výškách od 100 po 3000 metrů. Jejich dodání a kompletizace má proběhnout v průběhu let 2019-2021 s tím, že přímo v České republice by se mělo realizovat 30 procent objemu zakázky. V ČR navíc bude zajišťován i pozáruční servis radarů.

Podnikáte-li v oblasti posílení národní bezpečnosti a máte zájem o spolupráci s Izraelem, rádi vám poskytneme podporu a poradenství při vstupu na izraelský trh. V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat náš tým.


Mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Izraelem a Českou republikou

přidáno: 19. 9. 2016 11:07, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 6. 1. 2017 6:02 ]

Mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Izraelem a Českou republikou

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. prosince 1993 byla v Jeruzalémě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu.

Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 23. prosince 1994.

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 2 dnem 23. prosince 1994.

Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně. Do anglického znění, jež je pro její výklad rozhodné, lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu financí.

SMLOUVA

mezi

Českou republikou

a

Státem Izrael

o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku

v oboru daní z příjmů

Vláda České republiky a vláda Státu Izrael přejíce si uzavřít Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu

a napomáhat dalšímu rozvoji vzájemných vztahů, se dohodly takto:

Článek 1

Osoby, na které se Smlouva vztahuje

Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo obou smluvních státech (rezidenti).

Článek 2

Daně, na které se Smlouva vztahuje

1. Tato smlouva se uplatňuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.

2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z části příjmu včetně daní ze zisku ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku.

3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou:

a) v České republice:

(i) daň z příjmů fyzických osob;

(ii) daň z příjmů právnických osob;

(dále nazývané "česká daň");

b) v Izraeli

(i) daně ukládané podle zákona o dani z příjmu (Income Tax Ordinance) a zákonů souvisejících;

(ii) daň ze zisku a daň z objemu mezd finančních institucí a pojišťovacích společností;

(dále nazývané "izraelská daň").

4. Tato smlouva se bude rovněž vztahovat na daně stejného nebo podobného druhu, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

Článek 3

Všeobecné definice

1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:

a) výraz "Česká republika" znamená území, na kterém platí daňové zákony České republiky;

b) výraz "Izrael" znamená stát Izrael v souladu s jeho zákony, a pokud je použit v zeměpisném významu, zahrnuje, avšak není omezen na výsostné vody Izraele a jakoukoliv oblast vně výsostných vod, která v souladu se zákony Izraele je územím, na němž mohou být vykonávána práva Izraele týkající se průzkumu a využívání přírodních, biologických a nerostných zdrojů nacházejících se v mořské vodě, na mořském dně a v podloží těchto vod;

c) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují podle případu Českou republiku nebo Izrael;

d) výraz "osoba" zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob;

e) výraz "společnost" označuje právnickou osobu nebo nositele práv, považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;

f) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního státu" označují podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu nebo podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;

g) výraz "státní příslušník" označuje:

(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu;

(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízené podle práva platného v některém smluvním státě;

h) výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu uskutečňovanou lodí, silničním vozidlem nebo letadlem, která je provozována podnikem, jehož místo skutečného vedení je umístěno v jednom smluvním státě, pokud taková doprava není uskutečňována jen mezi místy v druhém smluvním státě;

i) výraz "příslušný úřad" označuje:

(i) v případě České republiky - ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce;

(ii) v případě Izraele - ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce.

2. Každý výraz, který není jinak definován, bude mít pro aplikaci této smlouvy smluvním státem význam, jež mu náleží podle práva tohoto státu, které upravuje daně, na něž se vztahuje tato smlouva, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.

Článek 4

Daňový domicil

1. Pro účely této smlouvy výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje každou osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení, místa založení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria. Tento výraz však nezahrnuje osobu, která je podrobena zdanění v tomto smluvním státě pouze z důvodů příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku v tomto státě umístěného.

2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, bude její postavení určeno následujícím způsobem:

a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom státě, ve kterém má stálý byt; jestliže má stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);

b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje;

c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem;

d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.

3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, v němž se nachází místo jejího skutečného vedení. Jestliže stát, ve kterém se nachází místo skutečného vedení, nemůže být určen, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.

Článek 5

Stálá provozovna

1. Pro účely této smlouvy výraz "stálá provozovna" označuje trvalé zařízení pro podnikání, ve kterém podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.

2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:

a) místo vedení;

b) závod;

c) kancelář;

d) továrnu;

e) dílnu; a

f) důl, naleziště nafty nebo plynu, lom nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje.

3. Výraz "stálá provozovna" rovněž zahrnuje:

a) staveniště nebo stavbu, instalační nebo montážní projekt, avšak pouze trvá-li takové staveniště nebo projekt déle než 12 měsíců;

b) poskytování služeb, včetně konzultačních a manažerských služeb, poskytovaných podnikem prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků zaměstnaných podnikem pro takové účely, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají (u stejného nebo souvisejícího projektu) na území státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu více než šest měsíců v jakémkoli dvanáctiměsíčním období.

4. Bez ohledu na předcházející ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:

a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku;

b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;

c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem;

d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;

e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pro podnik pouze za účelem reklamy, poskytování informací, vědeckého výzkumu nebo podobných činností, které mají pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;

f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze k výkonu jakéhokoliv spojení činností uvedených v pododstavcích a) - e), pokud celková činnost trvalého zařízení, vyplývající z tohoto spojení, má přípravný nebo pomocný charakter.

5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má k dispozici a obvykle používá plnou moc, která ji dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly uskutečňovány prostřednictvím trvalého zařízení, by nezakládaly existenci stálé provozovny podle ustanovení tohoto odstavce.

6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.

7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem v druhém smluvním státě nebo která tam vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

Článek 6

Příjmy z nemovitého majetku

1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství a lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Výraz "nemovitý majetek" má takový význam, jaký má podle zákonů smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo užívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.

3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.

4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu nezávislého povolání.

Článek 7

Zisky podniků

1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.

2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady podniku, vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.

4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení zisků musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.

5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.

7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

Článek 8

Mezinárodní doprava

1. Zisky z provozování lodí, silničních vozidel nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku. Pro účely tohoto článku výraz "zisky" zahrnuje příjmy z příležitostného pronájmu lodí, silničních vozidel nebo letadel, jestliže tento pronájem je nahodilý ve vztahu k provozování mezinárodní dopravy.

2. Jestliže sídlo skutečného vedení podniku lodní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém se nachází domovský přístav této lodi, nebo není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, v němž je provozovatel lodi rezidentem.

3. Ustanovení odstavce 1 platí také pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.

Článek 9

Sdružené podniky

1. Jestliže

a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na řízení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo

b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na řízení, kontrole nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu,

a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které dohodly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny.

2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu a následně zdaní zisky, ze kterých byl podnik druhého smluvního státu zdaněn v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví druhý stát vhodně částku daně uložené z těchto zisků v tomto státě. Při stanovení této úpravy se vezme náležitý zřetel na jiná ustanovení této smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.

3. Ustanovení odstavce 2 se neuplatní v případě podvodu nebo vědomého zanedbání.

Článek 10

Dividendy

1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v jednom smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň takto stanovená nepřesáhne:

a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo vlastní nejméně 15 % majetku společnosti vyplácející dividendy;

b) 15 % hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.

Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, ze kterých jsou dividendy vypláceny.

3. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií, požitkových akcií nebo požitkových práv, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných práv s podílem na zisku, s výjimkou pohledávek, jakož i příjmy z práv na společnosti, které jsou podle daňových předpisů státu, v němž je společnost, která rozdílí zisk, rezidentem, postaveny na roveň příjmů z akcií.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

5. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně nebo stálé základně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.

Článek 11

Úroky

1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě, které pobírá rezident druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Avšak takové úroky mohou být zdaněny rovněž ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a podle právních předpisů tohoto státu, ale pokud příjemce je skutečným vlastníkem úroků, daň takto uložená nepřesáhne 10 % hrubé částky úroků.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2, úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené rezidentu druhého smluvního státu, podléhají zdanění pouze v tomto druhém státě, jestliže jsou tyto úroky placeny z:

a) obligací, dluhopisů nebo obdobných závazků vlády prvně zmíněného smluvního státu; nebo

b) půjček poskytnutých, refinancovaných, zaručených nebo zajištěných nebo úvěrů poskytnutých, refinancovaných, zaručených nebo zajištěných

(i) v případě České republiky, Českou národní bankou;

(ii) v případě Izraele, Bank of Israel.

4. Výraz "úroky", použitý v tomto článku, označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti nebo majících nebo ne právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů včetně prémií a odměn spojených s těmito cennými papíry, obligacemi nebo dluhopisy. Penále za pozdní platbu se nepovažují za úroky pro účely tohoto článku.

5. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.

6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento stát sám, jeho nižší správní útvar, místní úřad nebo rezident tohoto státu. Pokud však osoba platící úroky, ať je rezidentem smluvního státu nebo ne, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, v jejíž souvislosti došlo k zadlužení, z něhož je placen úrok, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, pak za zdroj takových úroků bude považován stát, v němž je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků, nebo které jeden i druhý udržuje s třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Článek 12

Licenční poplatky

1. Licenční poplatky, mající zdroj v jednom smluvním státě, vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Avšak takové licenční poplatky mohou být také zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a v souladu s právními předpisy tohoto státu, avšak je-li příjemce skutečným vlastníkem licenčních poplatků, částka daně takto stanovená nepřesáhne 5% hrubé částky licenčních poplatků.

3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému (včetně kinematografických filmů, videonahrávek a filmů nebo nahrávek pro televizní nebo rozhlasové vysílání), patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, softwaru, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.

5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je tento stát sám, jeho nižší správní útvar, místní úřad nebo rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem ve smluvním státě, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, které jdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují na užití, právo nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo které jeden i druhý udržuje s třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Článek 13

Zisky ze zcizení majetku

1. Zisky, které plynou rezidentu jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v odstavci 2 článku 6, mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je takový majetek umístěn.

2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Zisky ze zcizení lodí, letadel nebo silničních vozidel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku, který slouží provozu těchto lodí, letadel nebo silničních vozidel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.

4. Zisky ze zcizení podílů na společnosti, která je rezidentem jednoho smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto státě.

5. Zisky ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je zcizitel rezidentem.

Článek 14

Nezávislá povolání

1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze svobodného povolání nebo jiných činností nezávislého charakteru, podléhají zdanění jen v tomto státě s výjimkou případů, kdy za následujících podmínek mohou být takové příjmy zdaněny také ve druhém smluvním státě:

a) jestliže má pravidelně k dispozici stálou základnu v druhém smluvním státě pro účely provozování svých činností; v takovém případě pouze takové příjmy, které lze přičíst této stálé základně, mohou být zdaněny v tomto druhém státě; nebo

b) jestliže se zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období přesahující v úhrnu 183 dní v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období; v takovém případě pouze takové příjmy, které plynou z jeho činností vykonávaných v tomto druhém státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, dentistů, právníků, inženýrů, architektů a účetních znalců.

Článek 15

Zaměstnání

1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18, 19, 20 a 21 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.

2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže:

a) příjemce se zdržuje v druhém státě po jedno nebo více období, která nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období, a

b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem v druhém státě, a

c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, které má zaměstnavatel v druhém státě.

3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, letadla nebo v silničním vozidle v mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.

Článek 16

Tantiémy

Tantiémy a jiné podobné odměny, jež rezident jednoho smluvního státu pobírá jako člen správní rady nebo jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Článek 17

Umělci a sportovci

1. Příjmy, které pobírá rezident smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník, nebo jako sportovec, z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.

2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou tomuto umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém umělec nebo sportovec vykonává svoji činnost.

3. Příjmy plynoucí umělci nebo sportovci, který je rezidentem jednoho smluvního státu, z činností, které osobně vykonává ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 zdanění pouze v prvně zmíněném státě, jestliže činnosti v druhém státě jsou hrazeny zcela nebo z podstatné části z veřejných fondů prvně zmíněného státu včetně jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, a tyto činnosti jsou vykonávány na základě dvoustranné kulturní dohody mezi těmito smluvními státy.

Článek 18

Penze

Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání rezidentu jednoho smluvního státu podléhají s výhradou ustanovení odstavce 2 článku 19 zdanění pouze v tomto státě.

Článek 19

Veřejné funkce

1.a) Odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, podléhají zdanění pouze v tomto státě.

b) Takové odměny však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu:

(i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo

(ii) se nestala rezidentem v tomto státě jen z důvodu poskytování těchto služeb.

2.a) Penze vyplácené buď přímo, nebo z fondů, které zřídil některý smluvní stát, nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě.

b) Takové penze však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu.

3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností prováděnou některým smluvním státem, nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.

Článek 20

Studenti a učni

Platy, které student nebo učeň, který je nebo byl bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním státě a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem studia nebo výcviku, dostává na úhradu nákladů výživy, studia nebo výcviku, nebudou zdaněny v tomto státě za předpokladu, že takovéto platy jsou mu vypláceny ze zdrojů mimo tento stát.

Článek 21

Učitelé a výzkumní pracovníci

Odměna, kterou pobírá za výuku nebo výzkum fyzická osoba, která je nebo bezprostředně před návštěvou jednoho smluvního státu byla rezidentem druhého smluvního státu a která se zdržuje v prvně zmíněném státě za účelem provádění výzkumu nebo výuky ve vzdělávacím ústavu, bude vyjmuta ze zdanění v prvně zmíněném státě. Toto vynětí bude poskytováno po období nepřesahující dva roky od data prvního příjezdu tohoto učitele nebo výzkumného pracovníka do země. Tento článek se neuplatní na příjmy z výzkumu, pokud je takový výzkum prováděn nikoliv pro veřejný zájem, nýbrž v prvé řadě pro soukromý prospěch určité osoby nebo osob.

Článek 22

Jiné příjmy

1. Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ať mají zdroj kdekoliv, o nichž se nepojednává v předcházejících článcích této smlouvy, podléhají zdanění pouze v tomto státě.

2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v odstavci 2 článku 6, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává průmyslovou nebo obchodní činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny tam umístěné nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.

Článek 23

Vyloučení dvojího zdanění

Dvojí zdanění bude vyloučeno následovně:

a) v České republice:

Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do základu, ze kterého se takové daně ukládají, příjmy, které mohou být podle ustanovení článků této smlouvy rovněž zdaněny v Izraeli, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Izraeli. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být podle ustanovení této smlouvy zdaněny v Izraeli,

b) v Izraeli:

V souladu s právními předpisy Izraele, které upravují zápočet daně zaplacené v kterékoliv zemi kromě Izraele na daň splatnou v Izraeli, bude česká daň placená z příjmů ze zdrojů v České republice započtena na daň splatnou v Izraeli připadající na tyto příjmy. Započtená částka však nepřesáhne takovou část izraelské daně, která poměrně připadá na příjmy ze zdrojů na území České republiky ve vztahu k celkovým příjmům podléhajícím izraelské dani.

Článek 24

Zákaz diskriminace

1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 uplatní rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.

2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti.

3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení odstavce 1 článku 9, odstavce 7 článku 11 nebo odstavce 6 článku 12, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny osobě, která je rezidentem v prvně zmíněném státě.

4. Podnik jednoho smluvního státu, jehož jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo osobami, které jsou rezidenty v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně zmíněném smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky prvně zmíněného státu.

5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně jakéhokoliv druhu a pojmenování.

6. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána jako zabraňující smluvnímu státu ukládat daň z příjmů poboček.

7. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána jako závazek jednoho smluvního státu poskytnout rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodů osobního postavení nebo rodinných závazků, které přiznává svým rezidentům.

Článek 25

Omezení výhod

Příslušný úřad jednoho smluvního státu může po konzultaci s příslušným úřadem druhého smluvního státu odepřít výhody této smlouvy jakékoliv osobě nebo ve vztahu k jakékoliv transakci, jestliže podle jeho názoru by poskytnutí výhod znamenalo užití Smlouvy v rozporu s jejím účelem.

Článek 26

Řešení případů dohodou

1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u něj ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, nebo jestliže případ spadá pod odstavec 1 článku 24, úřadu smluvního státu, jehož je státním přílušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvého oznámení opatření, které vede ke zdanění, jež není v souladu s ustanoveními této smlouvy.

2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ rozhodl vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na časová omezení podle vnitrostátních předpisů smluvních států.

3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou rovněž konzultovat za účelem zamezení dvojímu zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.

4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Jestliže se ústní výměna názorů jeví pro dosažení dohody účelnou, může se taková výměna názorů uskutečnit prostřednictvím komise složené ze zástupců příslušných úřadů smluvních států.

Článek 27

Výměna informací

1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu s touto smlouvou. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace obdržené podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu nebo na požádání druhého smluvního státu poskytujícího informaci a budou sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, na něž se vztahuje tato smlouva, trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích. Tyto osoby nebo úřady použijí takovéto informace jen k těmto účelům. Mohou uplatnit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v právních rozhodnutích.

2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají některému smluvnímu státu povinnost:

a) provést správní opatření, která by byla v rozporu s právními předpisy nebo správní praxí tohoto nebo druhého smluvního státu;

b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě právních předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo druhého státu;

c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informaci, jejíž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

Článek 28

Diplomaté a konzulární úředníci

Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší diplomatům nebo konzulárním úředníkům podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.

Článek 29

Vstup v platnost

1. Tato smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve.

2. Smlouva nabude platnosti výměnou ratifikačních listin a její ustanovení se budou uplatňovat:

a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky vyplácené k 1. lednu nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost;

b) pokud jde o ostatní daně z příjmu, na daně ukládané za každý daňový rok počínající 1. ledna nebo později kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost.

Článek 30

Výpověď

Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může Smlouvu písemně vypovědět diplomatickou cestou nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku začínajícího po uplynutí pěti let od data vstupu v platnost této smlouvy. V tomto případě se Smlouva přestane uplatňovat:

a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky vyplácené k 1. lednu nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď;

b) pokud jde o ostatní daně z příjmu, na daně ukládané za každý daňový rok počínající 1. ledna nebo později kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď.

Dáno v Jeruzalémě 12. prosince 1993 v anglickém jazyce.

Za vládu České republiky:
J. Zieleniec v. r.



 

35/1995 FZ.

Pokyn
k uplatňování Smlouvy mezi ČR a státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu č. 21/1995 Sb.

Referent: ing. J. Kudlík, tel.: 2454 2639 Č.j.: 251/19 008/1995 ze dne 20. 4. 1995

Ministerstvo financí vydává k uplatnění mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Izraelem tento pokyn:

Čl. 1

Smlouva mezi Českou republikou a státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku byla podepsána v Tel Avivu dne 6. prosince 1993 a vstoupila v platnost dnem 23. prosince 1994. Podle článku 29 se její ustanovení aplikují v obou státech takto:

a) 

pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky vyplácené k 1. lednu 1995 nebo později,

b) 

pokud jde o ostatní daně z příjmu, na daně ukládané za daňový rok počínající dnem 1. ledna 1995 nebo později.

Čl. 2

Podle článků 10, čl. 11 a čl. 12 smlouvy mají osoby, které jsou rezidenty jednoho smluvního státu, nárok na snížení daně vybírané srážkou ve druhém smluvním státě. Úroky (článek 11) z tzv. vládních úvěrů jsou ve státě zdroje ze zdanění vyjmuty.

Při výplatě non-rezidentům uplatňuje Izrael srážku daně u dividend, licenčních poplatků a úroků a osvobození u úroků z vládních úvěrů přímo podle smlouvy za předpokladu, že příjemce uvedených příjmů podá v této věci předem žádost. Žádost se podává v angličtině na formuláři izraelské daňové správy č. A/114 "Claim for reduced rate of withholding tax/exemption from withholding tax in Israel on payments to a non resident".

Formulář musí být vyplněn a podepsán příjemcem nebo jeho zmocněným zástupcem. Součástí formuláře je i ověření daňového rezidentství, které příjemci potvrdí příslušný správce daně.

O zaslání formuláře je možné požádat izraelského partnera.

Ředitel odboru 25:
Ing. Václav Grammetbauer, v. 


Proč by high-tech firmy měly přesunout své aktivity do Izraele?

přidáno: 21. 7. 2016 5:03, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 21. 7. 2016 5:06 ]

Proč by high-tech firmy měly přesunout své aktivity do Izraele?


Podle návrhu izraelského ministra financí Moshe Kachlon z července tohoto roku, který již byl posvěcen vládou (nicméně doposud nebyl schválen parlamentem), budou součástí rozpočtu pro roky 2017-2018 následující daňová zvýhodnění a změny:

  • High tech firmy s příjmy vyššími než 10 miliard NIS ročně podléhají 6% zdanění společnosti a 4% zdanění dividend.
  • High tech firmy, které přesídlí do Izraele, bez ohledu na výši jejich příjmů, také podléhají 6% zdanění společnosti a 4% zdanění dividend.
  • High tech firmy s příjmy nižšími než 10 miliard NIS ročně zaplatí 12% daň z příjmů společnosti a 4 % daň z dividend.

V Izraeli aktuálně pro všechny společnosti platná sazba daně z dividend je 25%, z příjmů společnosti pak:

  • 25% pro všechny společnosti bez ohledu na jejich příjmy.
  • 16% pro všechny high-tech společnosti.
  • 9% pro společnosti působící v rozvojových oblastech s nejvyšší prioritou, tzn. v oblastech speciálně označených vládou, určených k bytové výstavbě, začlenění imigrantů a rozvoji zaměstnanosti.

Co tyto daňové změny přinesou?

Změna sazby daně z příjmů společnosti v Izraeli zcela jistě povede k hospodářské soutěži, která zasáhne především země, ve kterých je daňová sazba vyšší:

  • USA - 35%
  • Belgie - 34%
  • Japonsko - 34.62%
  • Nizozemsko – 25% (stejná jako současná sazba daně v Izareli platná pro jiné než high-tech společnosti)

Navrhovaná účinná daňová sazba (kombinace zdanění společnosti a dividend) bude, alespoň ve valné většině případů, nižší než současně nastavená daňová zátěž a bude také počítána odlišně. Konkrétní typ společnosti a její umístění již nebude mít žádný vliv, a sazba daně tak klesne na 10-16%, místo současných 34-50%.

Navíc, nová pravidla by měla přinést nové investice v oblastech výzkumu a vývoje, navýšit počty pracovních míst v těchto sektorech atd.

Snížení účinné daňové sazby a její důsledky?

V roce 2017 by, jako důsledek změny daňové zátěže, mělo dojít k vyrovnání, nebo alespoň k přiblížení, účinné daňové sazby v Izraeli se stejnou sazbou ve Velké Británii (10%) nebo Maďarsku (9,5%). Pokud navíc daná společnost přemístí své aktivity z Evropy do Izraele, může na tomto kroku vydělat hned dvakrát: nižší účinnou daňovou sazbou a přístupem na trh kvalifikovaných zaměstnanců placených v relativně „levné“ měně ve srovnání s Evropou (libry, eura). 

Tedy, ačkoli nějaký rozdíl v mírách účinných daňových sazeb může i nadále existovat, bude vykompenzován nižšími náklady na mzdy. To by mělo přilákat společnosti k přesídlení do Izraele navzdory zdánlivě vyšší míře účinného zdanění. Tento sektor je navíc v Izraeli podporován mnoha granty a dotacemi. 

Kromě toho se Izrael, jako součást svého členství v OECD, podílí na programu BEPS (Base Erosion and Profit Sharing), jehož cílem je „zrušení“ evropských daňových rájů (např. Lucembursko). Prosazuje pravidla, podle kterých je možné čerpat daňové výhody pouze, pokud se společnost (v tomto případě především z odvětví výzkumu a vývoje) a její aktivity reálně nachází a odehrávají v daném státě. 

Stručně řečeno, přesídlení společnosti do Izraele je žádoucí hned z několika důvodů:

  1. Snížení daňové zátěže až o 50% ve srovnání se současnou situací. 
  2. Platy zaměstnanců vyplácené v NIS, tzn. výhodněji než v jiných „dražších“ měnách. 
  3. Podpora společností z oblastí vývoje a výzkumu prostřednictvím grantů a dotací. 
  4. Podnikání v jiných státech již nebude natolik výhodné, podaří-li se prosadit pravidlo „reálného umístění“ společnosti. 

Výsledky čtvrtého kola jednání vlád Státu Izrael a České republiky v Jeruzalémě (G2G – 2016)

přidáno: 28. 6. 2016 21:59, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 28. 6. 2016 21:59 ]

Výsledky čtvrtého kola jednání vlád Státu Izrael a České republiky v Jeruzalémě (G2G – 2016) 

Jednání mezi vládami České republiky a Státu Izrael pokračovala čtvrtým kolem, které se konalo 22.května 2016 v Jeruzalémě. Oficiálním pořadatelem této události byl jak izraelský ministerský předseda Benjamin Netanyahu, tak i premiér České republiky Bohuslav Sobotka. Toto setkání bylo dalším v sérii vzájemných jednání konaných střídavě v Izraeli a České republice každoročně již od roku 2012. Výstupem těch předešlých byly dohody týkající se vzájemné spolupráce v mnoha odvětvích: sociální a zdravotní péče, bezpečnost, věda a kultura. Česká republika byla jedním z prvních států, který s Izraelem navázal spolupráci na poli vědy. Je dokonce první zemí, která v rámci diplomatické mise v Izraeli jmenovala svého zástupce pro oblast kybernetické války. V posledních letech se Česká republika stala jedním z nejvýznamnějších evropských spojenců Izraele a je známá svou podporou, kterou Státu Izrael poskytuje na mnohých mezinárodních fórech.

Podle slov předsedy vlády České republiky mohou oba státy z takových dohod profitovat a navíc napomáhají vzájemnému sblížení. Jeho izraelský protějšek toto prohlášení potvrdil a podpořil výzvou k další spolupráci mezi zeměmi. Navíc vyzval českého premiéra k přispění do debaty týkající se mírového procesu mezi Izraelem a sousedními státy.

Objevte 18 způsobů, jak Izrael mění svět – klikněte si na volně dostupnou online výstavu portálu ISRAEL21c.

přidáno: 13. 6. 2016 10:22, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 13. 6. 2016 10:27 ]

Objevte 18 způsobů, jak Izrael mění svět – klikněte si na volně dostupnou online výstavu portálu ISRAEL21c.

change

Vydavatelství ISRAEL21c nedávno spustilo na svém stejnojmenném online zpravodajském portálu originální projekt – online výstavu s názvem „18 způsobů, jak Izrael mění svět“. Výstava v anglickém jazyce vznikla před měsícem jako dárek pro čtenáře tohoto izraelského portálu k oslavám svátku Dne nezávislosti Izraele (hebrejsky Jom ha-acma'ut), což je památný den připomínající vyhlášení nezávislého státu Izrael dne 14. května 1948. Cílem výstavy je přiblížit široké veřejnosti, v zábavné a lehce poučné formě, hodnoty, které Izrael dává světu.

Chcete si i vy prohlédnout výstavu, která již vyvolala pozitivní ohlasy po celém světě? Pak stačí, když se prokliknete přímo na stránku portálu ISRAEL21c, na níž odkazujeme touto větou. Následně klikněte na odkaz v textu článku a můžete začít s prohlížením vzrušujících izraelských inovací.

Online výstava obsahuje 18 plnobarevných plakátů s průvodním textem v anglickém jazyce. Na každém plakátu najdete poutavý popis jednoho z izraelských vynálezů, který má globální ohlas a uplatnění. Všechny plakáty jsou zároveň napojeny na stránky s podrobnějšími informacemi o jednotlivých vynálezech či inovacích, čímž umožňují návštěvníkům ponořit se hlouběji do dané problematiky. Obrázky následují za sebou v kontinuální video-smyčce, již můžete kdykoliv zastavit.

Výstava obsahuje jak izraelské HighTech „vychytávky“, tak i větší vynálezy s průlomovým významem pro celá odvětví, jako například:

  • Robotické podpůrné „nohy“ ReWalk, které nahrazují pohyby kyčlí a kolen, čímž umožňují vzpřímené stání i chůzi pacientům s poškozenou míchou. Americký magazín TIME zařadil ReWalk mezi největší vynálezy roku 2013;
  • Zařízení OrCam pro slabozraké lidi, jež snímá okolní objekty, a pak je popisuje slovy. Tato revoluční technologie je schopna identifikovat a následně proměnit ve slova tisíce objektů (včetně textu), přičemž ji lze připnout například na brýle.
  • SCiO, první molekulární senzor dostupný veřejnosti o velikosti krabičky od sirek, umožňuje snímat chemické složení potravin (např. množství tuku), které následně přeposílá do smartphonu;
  • Systém revoluční neinvazivní ultrazvukové chirurgie INSIGHTEC's, který umožňuje odstranění nádorů a cyst, aniž by bylo potřeba použit skalpely a (fyzicky) zasahovat do těla pacienta;
  • Elektronický „nos“ Na-Nose, prototyp nanotechnologie, která dokáže prostřednictvím analýzy dechu pacienta detekovat různé odstíny pachů typických pro pacienty s rakovinou a tak pomáhá lékařům diagnostikovat tuto nemoc
… a mnohé další inovace a vynálezy, s nimiž se můžete seznámit prostřednictvím online výstavy z dílny portálu ISRAEL21c.

Tým Conbiz Vám přeje inspirativní zážitek!


Jak se z národu start-upů stává národ neurotechnologií:

přidáno: 2. 5. 2016 5:50, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 7. 6. 2016 13:12 ]

poznejte izraelské neuro-inovace

start-upů

Již dlouho se odborná i laická veřejnost snaží přijít na kloub záhadě izraelského ekonomicko-technologického zázraku. Jak je možné, že tak malá země, co do počtu obyvatel i rozlohy, bez významnějších přírodních zdrojů a navíc obklopena nepřáteli dokázala vybudovat druhou nejinovativnější ekonomiku na světě? Právě díky jedinečnému podnikatelskému prostředí, které pomáhá efektivně transformovat začínající startupy do výnosných a konkurenceschopných společností, si Izrael vysloužil přezdívku „start up nation“. 

IT inovace, rozvoj nanotechnologií ale také výzkum lidského mozku se v Izraeli dlouhodobě těší podpoře jak ze strany investorů, tak ze strany veřejných agentur. Vyspělost těchto oblastí izraelské ekonomiky a výzkumu přirozeně otevírá Izraeli možnost stát se globálním lídrem inovací i v dalším perspektivním nově vznikajícím odvětví – odvětví neurotechnologií. V Izraeli tak doslova vzniká nový druh inovací, tzv. neuro-inovace (angl. „brainnovations“). Mezi neuro-inovace můžeme zařadit všechny technologické inovace, které vznikají jako důsledek aplikovaného výzkumu lidského mozku a mají dál sloužit komerčnímu využití.

Izraelský Brainnovations jako první mezinárodní akcelerátor “mozkových” start-upů.

Masivní podpoře neuro-inovací v Izraeli naplno otevřel cestu prezident Shimon Peres, který již v roce 2011 označil toto odvětví za klíčové jak pro další rozvoj Izraele, tak i pro budoucnost celého lidstva. Právě na základě této vize vznikla nezisková organizace Israel Brain Technologies (IBT), mezi jejíž hlavní činnosti patří:

  • podpora aplikovaného výzkumu lidského mozku,
  • urychlování pokroku v oblasti neurotechnologií a neuro-inovací,
  • propojování lidí působících v oblasti neurotechnologií,
  • získávání dalších investic do oblasti neurotechnologií.

Krátce po svém vzniku, v roce 2015, vytvořila organizace Israel Brain Technologies první izraelský akcelerátor, který se zaměřuje výlučně na podporu start-upů z oblasti neurotechnologií, s příznačným názvem Brainnovations. Cílem tohoto akcelerátoru je podporovat rozvoj inovací a projektů v oblasti aplikovaného výzkumu lidského mozku a nacházet způsoby jejich komerčního využití. Brainnovations je neziskovým akcelerátorem, což znamená, že celý akcelerační program je pro jeho účastníky bezplatný.

„Žijeme v jedinečných časech, kdy mohou být technologie využity tak jako nikdy předtím – jako nástroj v boji proti výzvám z oblasti neurologie – od Alzheimerovy choroby po neurologická traumata. Cílem Brainnovations je přivádět jedinečné brain-tech myšlenky k rozkvětu a pomáhat podnikatelům v průniku do oblasti medicíny,“ uvedl pro magazín ISRAEL21c Yael Fuchs, programový manažer Brainnovations.

Mezi start-upy, které podpořil Brainnovations v prvním kole akceleračního programu, patří nejrůznější vědecko-technologické projekty poskytující digitální a jiná řešení v boji proti Alzheimerové nemoci, depresi, mrtvici, nádorům a dalším neurodegenerativním nemocem. Zajímavým projektem je třeba start-up Recovr.io, jehož cílem je vyvinout inovativní rehabilitační proces pro lidi, kteří v minulosti utrpěli mozkové zranění, přičemž celý proces má probíhat ve virtuálním prostředí.

Jak vypadá akcelerační program v Brainnovations?

Tento tříměsíční program je určen vědcům, vynálezcům a podnikatelům s inovativními nápady z oblasti neurotechnologií v prvotním stádiu realizace. Může jít o jakýkoliv podnikatelský nápad s komerčním potenciálem pro konečného spotřebitele – od farmaceutických produktů až po technologická zařízení a mobilní aplikace.

Program zahrnuje pestrou škálu přednášek a workshopů, individuálních konzultací, mentoringu, představování start-upů potenciálním investorům a otevření přístupu k dalším perspektivním kontaktům z oblasti neurotechnologií. Přihlášky do druhého kola programu lze zasílat od května do června tohoto roku.

Další užitečné informace o projektu Brainnovations lze nalézt například tady:

V případě zájmu o další informace z oblasti neurotechnologií nebo zájmu o účast v programu kontaktujte naše informační centrum.


Poznejte židovskou komunitu v České republice

přidáno: 28. 11. 2015 12:12, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 11. 5. 2016 5:15 ]

Poznejte židovskou komunitu v České republice

Před druhou světovou válkou žilo v Československu 325 tisíc Židů, 270 tisíc z nich zahynulo během Holokaustu. Mnozí, kteří jej přežili, opustili zemi během války a krátce po ní. Ti, kteří zůstali v Československu, většinou odešli v roce 1968.

Číslo dnešní židovské populace v Česku nepřevyšuje jednotky tisíců. Mimo Prahu existuje pouze několik malých židovských komunit, zejména v Brně a Plzni. Většina židovské komunity je postaršího věku (70% je starší 60 let) a mnoho jejích mladších členů (druhá nebo třetí generace přeživších Holokaust) uzavřelo smíšená manželství a pouze malé procento žije ortodoxním způsobem.

Organizační struktura

Nejvyšším orgánem působícím na našem území je Federace židovských obcí, která v současné době sdružuje 10 Židovských obcí v Čechách a na Moravě. V jejím čele stojí prezident a dále pak generální sekretář a rabín.

Mezi aktivní organizace patří mnoho kulturních asociací, např. Unie židovské mládeže a Společnost Franze Kafky. Dále lze jmenovat Bnai Brit, Maccabi a JNF organizaci či nesionistickou Chabad.

Komunitní život

Židovská obec v Česku není příliš nábožensky zaměřena a účast na synagogálních bohoslužbách v Praze je nízká. Vzdělávací, kulturní, náboženské a jiné programy pro židovské obyvatelstvo žijící v Praze zprostředkovávají především otevřené židovské komunity Masorti a Bejrt Praha. V České republice téměř neexistuje žádný židovský vzdělávací systém. Pražská školka a škola funguje jen díky podpoře Lauderovy nadace.

Repatriace židovského majetku

Vláda České republiky uvolnila částku 15 milionu dolarů, která má sloužit jako odškodnění za zabrané a posléze nevrácené majetky. V roce 2000 bylo rozhodnuto, že 65% této částky bude alokováno jako kompenzace komunitního majetku a zbytek na majetky individuálních vlastníků. 

Částka, jež byla židovskou obcí přijata, je čerpána na podporu potomků přeživších Holokaustu, památky obětí, židovského školství a pro údržbu židovských památek. S pomocí Německa byl zřízen fond na podporu obnovy synagog zničených během druhé světové války. 

V roce 2007 Česká republika pořádala mezinárodní konferenci na téma repatriace židovského umění uloupeného během druhé světové války. O dva roky později, v roce 2009, se v Česku konala další konference, tentokrát na téma repatriace majetku a zřízení Evropského institutu odkazu šoa v Praze. 

Antisemitismus

Projevy antisemitismu jsou v Česku pouze okrajovým jevem. Židovská komunita aktivně spolupracuje s izraelským velvyslanectvím a snaží se nejen tyto, ale i další rasistické projevy eliminovat. Česká vláda jednoznačně odsuzuje a všemi dostupnými prostředky bojuje proti všem takovýmto projevům. 

Terezínský památník se stal důležitým centrem pro edukaci Holokaustu. Vysílá české učitele na semináře do Izraele a aktivně se věnuje vzdělávání po celé republice.


Analýza česko-izraelského exportního trhu

přidáno: 28. 11. 2015 5:42, autor: Conbiz Info Center   [ aktualizováno 11. 5. 2016 5:10 ]

Analýza česko-izraelského exportního trhu

Analýza česko-izraelského exportního trhu

Obchodní a hospodářské vztahy České republiky a Izraele prošly velmi pozitivním vývojem právě od vzniku České Republiky v roce 1993. V posledních letech se objem vzájemného obchodu neustále zvyšuje, zejména pak podíl českého vývozu do Izraele. V roce 2014 český vývoz do Izraele činil 13,7mld Kč, což je o 11% více než v roce 2013 (12,3mld Kč). V regionu Blízkého Východu je Izrael nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Ačkoli přímá spolupráce s izraelskými partnery (např. distributory) není právně vyžadována, je pro dlouhodobé obchodní aktivity v Izraeli doporučena.

Český export do Izraele v roce 2014: 13,7mld CZK

1.

Silniční vozidla

6 945 130 000 CZK - 52%


Automobily

6 854 051 000 CZK


Díly a příslušenství pro motorová vozidla

86 737 000 CZK


Vozidla pro přepravu zboží a další speciální vozidla

3 684 000 CZK


Motocykly (včetně mopedů), kola

657 000 CZK

2.

Kancelářské stroje a zařízení k automatizovanému zpracování dat

2 364 273 000 CZK - 18 %


Stroje pro automatické zpracování dat

2 046 322 000 CZK


Díly pro kancelářské a automatické procesování dat

173 566 000 CZK


Kancelářské stroje

144 385 000 CZK

3.

Odborné, vědecké a řídící přístroje

456 678 000 CZK - 3,5%


Měřicí, kontrolní a analytické přístroje

350 893 000 CZK


Přístroje pro lékařské, stomatologické a veterinární účely

87 231 000 CZK


Optické nástroje a mechanismy

16 662 000 CZK


Měřiče a čítače

1 892 000 CZK

4.

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

419 126 000 CZK - 3,2%


Elektrické stroje a mechanismy

189 689 000 CZK


Elektr. mechanismy pro spínání elektrických obvodů

72 516 000 CZK


Katodové elektronky a trubice; diody; integrované obvody

62 484 000 CZK


Zařízení pro distribuci elektrické energie

55 185 000 CZK


Ostatní (elektrotechnika, diagnostické přístroje, atd)

39 252 000 CZK

5.

Telekomunikační záznamová zařízení:

412 457 000 CZK - 3,1%


Telekomunikační zařízení a náhradní díly

371 355 000 CZK


Monitory a projektory; televizní přijímací přístroje

38 610 000 CZK


Rozhlasové přijímače

2 482 000 CZK

6.

Ostatní výrobky

355 906 000 CZK - 2,7%


Dětské kočárky, hračky, hry a sportovní potřeby

101 223 000 CZK


Hudební nástroje, díly a příslušenství

94 545 000 CZK


Zbraně a střelivo

52 225 000 CZK


Ostatní (plastové výrobky, šperky, tiskoviny, atd.)

107 914 000 CZK

7.

Železo a ocel:

335 076 000 CZK - 2,5%


Kolejnice a konstrukční materiály železničních tratí

238 859 000 CZK


Železný a ocelový drát

92 396 000 CZK


Ploché válcované výrobky z legované oceli

1 493 000 CZK

8.

Stroje a příslušenství k výrobě energie

241 357 000 CZK - 1,8%


Parní turbíny a ostatní díly

135 513 000 CZK


Rotující elektrárna a díly

69 350 000 CZK


Motory a pohony, neelektrické; díly

30 044 000 CZK

9.

Organické chemikálie:

240 934 000 CZK - 1,8%


Karboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy

186 126 000 CZK


Dusík a různé sloučeniny

28 428 000 CZK


Organicko-anorganické sloučeniny, heterocyklické sloučeniny

25 075 000 CZK

10.

Obecné průmyslové stroje a zařízení:

227 420 000 CZK - 1,7%


Čerpadla (nikoli na kapaliny); díly

79 811 000 CZK


Vytápění a chlazení zařízení a jejich díly

61 734 000 CZK


Největší čeští exportéři:

Škoda Auto

-          Automobilka založená v roce 1895 jako Laurin & Klement, sídlo v Mladé Boleslavi

-          V Izraeli využívá marketingových služeb společnosti Champion S.C.O. Car

-          Objem prodeje v Izraeli 14 387 v roce 2013 a 15 118 v roce 2014 - meziroční růst o 5%

-          5. největší dovozce v Izraeli


Moravia Steel a Třinecké železárny

-          Třinecké železárny, společně s Moravia Steel a četnými dceřinými společnostmi, patří mezi nejvýznamnější průmyslové skupiny ve střední Evropě

-          V současné době své výrobky vyváží do více než 60 zemí světa

-          V Izraeli jsou jejich výrobky uváděny na trh výhradně společností IAT International, Inc., zejména pak kolejnice

-          Israeli Railways Ltd., vládní společnost, vyhlašuje zakázky ve formě veřejných řízení a Moravia Steel úspěšně vyhrává výběrová řízení na mnoho let, v roce 2015 také dceřiná společnost ŽDB


Meopta-Optika

-          Společnost byla založena v roce 1933 pod názvem Optikotechna v Přerově

-          Meopta je globální výrobce optiky, který se specializuje na design, inženýrství a montáž komplexních optických, opto-mechanických a opto-elektronických systémů

-          80 až 90% produkce je určeno na vývoz, včetně cca 15% (cca 400 mil. Kč) do Izraele


ETD Transformátory

-          Podnik založený v Plzni, navrhuje, vyrábí, testuje a instaluje výkonové transformátory, kombinuje tradice inženýrského a moderního designu a technologie

-          Příklady výrobků: trojfázové výkonné transformátory, autotransformátory, transformátory, atd.


Škoda Transportation

-          Strojírenská společnost se sídlem v Plzni, působí v oblasti dopravního strojírenství

-          Výroba kolejových vozidel pro městské a železniční druhy dopravy, trakční motory a pohony pro dopravní systémy

-          Do Izraele dodává mimo jiné i lokomotivy a tramvaje

Barum Continental

-          Přední světový dodavatel automobilového průmyslu, dodavatel pneumatik, brzdových regulačních systémů, asistenčních systémů, senzorů, systémů a součástí pro pohonné stroje, přístrojové techniky, atd.

-          Izraelský importér: Kislev International Ltd


Tatra Trucks

-          Jeden z nejstarších výrobců automobilů na světě, sídlo v Kopřivnici

-          Výrobní program zahrnuje především těžký provoz off-road nákladních vozidel a vozidel pro kombinovanou off-road a silniční dopravu

-         Důležitá obchodní teritoria: Rusko, bývalé země Sovětského svazu, Izrael, Indie, země arabského poloostrova, Austrálie, USA a Evropa

-          Dodává výrobky izraelské armádě - vojenské nákladní automobily, pouštní nákladní vozy


Dekonta

-          Renomovaná česká společnost poskytující širokou škálu služeb v oblasti životního prostředí, služby nouzové reakce životního prostředí, poradenské služby, atd.

-          V Izraeli nabízí své služby v kontaminovaných oblastech ve spolupráci s izraelskou firmou SAR 17


Sellier & Bellot

-          Produkce střelných zbraní (pistolí, pušek, brokovnic), střeliva pro lov i sport a speciálních produktů pro ozbrojené síly

-          Převážná část výroby (přes 85%) je vyvážena


Zentiva

-        Patří do skupiny Sanofi, třetí největší a nejrychleji rostoucí společnost v oblasti generik v Evropě

-          Vedoucí pozice na několika farmaceutických trzích (Česká republika, Rumunsko a Turecko)


Šance pro české exportéry

Obor: Pivovarnictví

  • 22% meziroční růst dovozu českých piv

  • Vývoz sladového piva - v roce 2014: 41 387 000 Kč, v roce 2013: 33 972 000 Kč, v roce 2012: 26 224 000 Kč

  • Již úspěšné České firmy na izraelském trhu – Budějovický Budvar, Nová Paka, Plzeňský Prazdroj, Pivovar Nymburk atd.; stejně jako likéry -Granette & Starorežná, Jan Becher, Rudolf Jelínek atd.

Společnost: Lobkowicz

  • Silná značka a úspěšná společnost (5. největší pivovarnická společnost v České republice)

  • Silný investiční partner - čínský CEFC

  • Sedm pivovarů: Protivín, Uherský Brod, Jihlava, Rychtář, Klášter, Vysoký Chlumec a Černá Hora


Obor: Vojenská zařízení a zabezpečovací technika

  • Izrael v současné době patří mezi největší dovozce vojenského materiálu, roční rozpočet izraelské armády v současné době přesahuje 17mld. USD

  • Izrael každoročně dováží vojenské zařízení v hodnotě 2,8 mld. USD a ne-vojenské bezpečnostní technologie za 550 mil. USD


Společnost: Eldis Pardubice s.r.o.

  • Vývoj a výroba radarové technologie a systémů pro řízení letového provozu


Společnost: Glomex – MS

  • Dodavatel produktů a služeb pro policii a ozbrojené síly střední a východní Evropy (noční vidění, bojové identifikace, bezpilotní průzkumná vozidla, osobní ochranné vybavení pro piloty, padákové systémy a speciální letecká technika)


Obor: Železniční doprava a zařízení

  • Dopravní systémy (železniční, veřejné dopravy, jejich komponenty - kolejnice, signalizační zařízení, vozidla -  lokomotivy, vagóny, tramvaje, autobusy)

  • Absence velkých ocelářských společností v Izraeli - izraelské společností musí dovážet lokomotivy, tramvaje, autobusy a související komponenty

  • Infrastrukturní projekty v Izraeli - rozšíření a rekonstrukce železniční sítě, budování mostů

  • 132% meziroční růst dovozu českých železničních a tramvajových stavebních materiálů, v roce 2014: 238 859 000 Kč, v roce 2013: 102 565 000 Kč, v roce 2012: 58 274 000 Kč


Společnost: Amit Automatizace / Amit přeprava

  • Vývoj a výroba řídicích systémů a elektronických komponentů pro průmyslovou automatizaci a pro automatizaci budov

  • Vývoj a výroba elektroniky pro dopravu, zejména kolejových vozidel


Společnost: Cegelec

  • komplexní projekty elektrických zařízení pro komunální hromadné dopravní systémy, především pak trakční zařízení - pohony stejnosměrných motorů a střídavých motorů (pro modernizaci zastaralých tramvají, trolejbusů a vozů metra)


Společnost: Inekon

  • Výroba nových tramvají a vozů

  • Komplexní dodavatel dopravních městských systémů


Obor: Plynové technologie

  • Distribuce technologie a zařízení pro získávání, skladování, zpracování a přenos zemního plynu, konstrukce a dodávky zařízení a komponentů (potrubí, ventily, kompresory)

  • Nově objevené ložiska zemního plynu ve Středozemním moři - příležitost pro výrobce zařízení pro skladování, přepravu a zpracování zemního plynu


 Společnost: GASCONTROL

  • Výzkum, výroba, montáž a servis plynových potrubí, zásobování vodou a kanalizačních zařízení

  • Výroba a distribuce regulačních stanic plynu a plynovodů / plynových spojů


Závěr

Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v Izraeli stále existuje mnoho příležitostí pro české firmy, které chtějí rozšířit své obchodní aktivity. Také vzkvétající politická a kulturní česko-izraelská spolupráce může těmto aktivitám jedině pomoct.

Na druhou stranu musí vývozci překonat některé bariéry, např. geografickou vzdálenost, a měli by zvážit své budoucí aktivity na trzích arabských zemí.Důležitou roli hraje také lokální izraelský partner - distributor, který je předpokladem pro úspěch na tomto trhu. Kromě toho je třeba pamatovat na suverénnost jednání izraelských subjektů. V případě nabídky se zbytečně vysokou cenou může izraelský partner od jednání ihned odstoupit.

Pokud jde o slibná odvětví, je třeba vzít v potaz izraelské plány a investice. V této souvislosti lze za nejatraktivnější odvětví označit ta ze sektorů dopravy, bezpečnosti a strojírenství. Jako tzv. startupový národ nabízí Izrael nepochybně i možnost spolupráce v rámci softwarového průmyslu. Na tomto trhu již úspěšné působí mj. česká společnost Ysoft.



1-10 of 32