Před druhou světovou válkou žilo v Československu 325 tisíc Židů, 270 tisíc z nich zahynulo během Holokaustu. Mnozí, kteří jej přežili, opustili zemi během války a krátce po ní. Ti, kteří zůstali v Československu, většinou odešli v roce 1968.

Číslo dnešní židovské populace v Česku nepřevyšuje jednotky tisíců. Mimo Prahu existuje pouze několik malých židovských komunit, zejména v Brně a Plzni. Většina židovské komunity je postaršího věku (70% je starší 60 let) a mnoho jejích mladších členů (druhá nebo třetí generace přeživších Holokaust) uzavřelo smíšená manželství a pouze malé procento žije ortodoxním způsobem.

Organizační struktura

Nejvyšším orgánem působícím na našem území je Federace židovských obcí, která v současné době sdružuje 10 Židovských obcí v Čechách a na Moravě. V jejím čele stojí prezident a dále pak generální sekretář a rabín.

Mezi aktivní organizace patří mnoho kulturních asociací, např. Unie židovské mládeže a Společnost Franze Kafky. Dále lze jmenovat Bnai Brit, Maccabi a JNF organizaci či nesionistickou Chabad.

Komunitní život

Židovská obec v Česku není příliš nábožensky zaměřena a účast na synagogálních bohoslužbách v Praze je nízká. Vzdělávací, kulturní, náboženské a jiné programy pro židovské obyvatelstvo žijící v Praze zprostředkovávají především otevřené židovské komunity Masorti a Bejrt Praha. V České republice téměř neexistuje žádný židovský vzdělávací systém. Pražská školka a škola funguje jen díky podpoře Lauderovy nadace.

Repatriace židovského majetku

Vláda České republiky uvolnila částku 15 milionu dolarů, která má sloužit jako odškodnění za zabrané a posléze nevrácené majetky. V roce 2000 bylo rozhodnuto, že 65% této částky bude alokováno jako kompenzace komunitního majetku a zbytek na majetky individuálních vlastníků. 

Částka, jež byla židovskou obcí přijata, je čerpána na podporu potomků přeživších Holokaustu, památky obětí, židovského školství a pro údržbu židovských památek. S pomocí Německa byl zřízen fond na podporu obnovy synagog zničených během druhé světové války. 

V roce 2007 Česká republika pořádala mezinárodní konferenci na téma repatriace židovského umění uloupeného během druhé světové války. O dva roky později, v roce 2009, se v Česku konala další konference, tentokrát na téma repatriace majetku a zřízení Evropského institutu odkazu šoa v Praze. 

Antisemitismus

Projevy antisemitismu jsou v Česku pouze okrajovým jevem. Židovská komunita aktivně spolupracuje s izraelským velvyslanectvím a snaží se nejen tyto, ale i další rasistické projevy eliminovat. Česká vláda jednoznačně odsuzuje a všemi dostupnými prostředky bojuje proti všem takovýmto projevům. 

Terezínský památník se stal důležitým centrem pro edukaci Holokaustu. Vysílá české učitele na semináře do Izraele a aktivně se věnuje vzdělávání po celé republice.