Proč by high-tech firmy měly přesunout své aktivity do Izraele?

Podle návrhu izraelského ministra financí Moshe Kachlon z července tohoto roku, který již byl posvěcen vládou (nicméně doposud nebyl schválen parlamentem), budou součástí rozpočtu pro roky 2017-2018 následující daňová zvýhodnění a změny:

• • High tech firmy s příjmy vyššími než 10 miliard NIS ročně podléhají 6% zdanění společnosti a 4% zdanění dividend.

  • High tech firmy, které přesídlí do Izraele, bez ohledu na výši jejich příjmů, také podléhají 6% zdanění společnosti a 4% zdanění dividend.

  • High tech firmy s příjmy nižšími než 10 miliard NIS ročně zaplatí 12% daň z příjmů společnosti a 4 % daň z dividend.

V Izraeli aktuálně pro všechny společnosti platná sazba daně z dividend je 25%, z příjmů společnosti pak:

• • 25% pro všechny společnosti bez ohledu na jejich příjmy.

  • 16% pro všechny high-tech společnosti.

  • 9% pro společnosti působící v rozvojových oblastech s nejvyšší prioritou, tzn. v oblastech speciálně označených vládou, určených k bytové výstavbě, začlenění imigrantů a rozvoji zaměstnanosti.

Co tyto daňové změny přinesou?

Změna sazby daně z příjmů společnosti v Izraeli zcela jistě povede k hospodářské soutěži, která zasáhne především země, ve kterých je daňová sazba vyšší:

• • USA - 35%

  • Belgie - 34%

  • Japonsko - 34.62%

  • Nizozemsko – 25% (stejná jako současná sazba daně v Izareli platná pro jiné než high-tech společnosti)

Navrhovaná účinná daňová sazba (kombinace zdanění společnosti a dividend) bude, alespoň ve valné většině případů, nižší než současně nastavená daňová zátěž a bude také počítána odlišně. Konkrétní typ společnosti a její umístění již nebude mít žádný vliv, a sazba daně tak klesne na 10-16%, místo současných 34-50%.

Navíc, nová pravidla by měla přinést nové investice v oblastech výzkumu a vývoje, navýšit počty pracovních míst v těchto sektorech atd.

Snížení účinné daňové sazby a její důsledky?

V roce 2017 by, jako důsledek změny daňové zátěže, mělo dojít k vyrovnání, nebo alespoň k přiblížení, účinné daňové sazby v Izraeli se stejnou sazbou ve Velké Británii (10%) nebo Maďarsku (9,5%). Pokud navíc daná společnost přemístí své aktivity z Evropy do Izraele, může na tomto kroku vydělat hned dvakrát: nižší účinnou daňovou sazbou a přístupem na trh kvalifikovaných zaměstnanců placených v relativně „levné“ měně ve srovnání s Evropou (libry, eura). 

Tedy, ačkoli nějaký rozdíl v mírách účinných daňových sazeb může i nadále existovat, bude vykompenzován nižšími náklady na mzdy. To by mělo přilákat společnosti k přesídlení do Izraele navzdory zdánlivě vyšší míře účinného zdanění. Tento sektor je navíc v Izraeli podporován mnoha granty a dotacemi. 

Kromě toho se Izrael, jako součást svého členství v OECD, podílí na programu BEPS (Base Erosion and Profit Sharing), jehož cílem je „zrušení“ evropských daňových rájů (např. Lucembursko). Prosazuje pravidla, podle kterých je možné čerpat daňové výhody pouze, pokud se společnost (v tomto případě především z odvětví výzkumu a vývoje) a její aktivity reálně nachází a odehrávají v daném státě. 

Stručně řečeno, přesídlení společnosti do Izraele je žádoucí hned z několika důvodů:

• 1. Snížení daňové zátěže až o 50% ve srovnání se současnou situací. 

  2. Platy zaměstnanců vyplácené v NIS, tzn. výhodněji než v jiných „dražších“ měnách. 

  3. Podpora společností z oblastí vývoje a výzkumu prostřednictvím grantů a dotací. 

  4. Podnikání v jiných státech již nebude natolik výhodné, podaří-li se prosadit pravidlo „reálného umístění“ společnosti. 

Conbiz informační centrum