תאריך פרסום: Apr 14, 2011 7:9:21 AM
Jako malá země sousedící s nepřátelskými státy musí Izrael neustále usilovat o udržení kvalitativní vojenské převahy nad potenciálními nepřáteli. Zkušenost z předchozích válek Izrael naučila, že musí svou vojenskou převahu rozvíjet nezávisle na jakékoli vnější pomoci. Odrazem tohoto faktu je mimo jiné rozvoj jedněch z nejlepších high-tech technologií na světě.
Izrael bojoval v Šestidenní válce v roce 1967 do značné míry s francouzskou výzbrojí. Když prezident De Gaulle uložil po této válce zbrojní embargo, obrátil se na Izrael na USA a také do svých řad. Hospodářské důsledky této skutečnosti jsou vidět dodnes. Blades Technology, firma, která byla původně zřízena na výrobu součástek do motorů tryskáčů Mirage Izraelského letectva, má v dnešní době roční obrat 90 milionů dolarů a podniká společné projekty se společnostmi Pratt & Whitney a Rolls Royce.
V Jomkipurské válce v roce 1973 byl Izrael překvapen technologickými schopnostmi svých nepřátel a také obtížemi při získávání nezbytné bojové techniky od svých zahraničních dodavatelů. Tyto nečekané komplikace podnítily úsilí o technologickou nadřazenost a soběstačnost. Bojový tryskáč Kfir, vyrobený podle vzoru francouzského tryskáče Mirage, byl jedním z prvních velkých projektů v tomto úsilí.
Snaha o vojenskou soběstačnost se dostala na hranici svých možností v osmdesátých letech, kdy se Izrael pokusil vyvinout bojový tryskáč Lavi. Náklady na projekt byly příliš vysoké a muselo se proto od něho odstoupit. Přesto to znamenalo, že byly v polovině osmdesátých let propuštěny na trh práce stovky inženýrů se zkušenostmi z oblasti špičkové aerodynamiky, letecké elektrotechniky, počítačů a elektroniky. Zánik projektu Lavi je uváděn jako jeden z největších motorů izraelského high-tech průmyslu.
Po ukončení projektu Lavi se izraelský zbrojní průmysl zaměřil více na komponenty, elektroniku, leteckou elektrotechniku a další systémy, které byly namontovány na americký nebo jiný základ. Izrael podepsal mnoho dohod o zadávání veřejných zakázek s předními leteckými a vojenskými výrobci. Vývoj těchto pomocných systémů pomohl také v úspěšném rozvoji high-tech pro civilní užití v oblasti bezpečnosti, elektroniky, počítačů, software a zvětšující se oblasti internetové komunikace.
I v době mírového procesu se musí mít Izrael neustále na pozoru. V reakci na irácké rakety Scud, které zasáhly Tel Aviv ve Válce v Perském zálivu v roce 1991, začal Izrael vyvíjet protiraketový systém Arrow (v hebrejštině Chec). Program Arrow vznikl jako součást amerického programu SDI (Hvězdné války) vyžadující značný pokrok v oblasti počítačů, elektroniky a balistiky. V devadesátých letech se Izrael stal teprve osmou zemí na světě, která vyvinula a vypustila do vesmíru družice. Jako první byla vyrobena civilní komunikační družice Amos, po ní následovala vojenská družice Ofek a fotografická družice Eros. Izrael v současné době spolupracuje s NASA, ESA a Ruským vesmírným programem při výzkumu a vývoji družic pro civilní a vědecké využití.
V roce 2002 byly ve skupině největších průmyslových společností podle obratu dvě high-tech firmy (z celkového počtu šesti): Israel Aerospace Industries (IAI) a Intel Electronics. Mezi největší vývozce (z hlediska tržeb) patří v Izraeli společnost Teva, IAI, Intel Electronics a Vishay Intertechnology (Izrael) s více než jednou miliardou dolarů vývozu ročně.
Obranný rozpočet státu Izrael je nedostačující pro udržení vojenské převahy. Jedním z řešení je vývoz. Izrael je tak velmi úspěšným vývozcem civilního a bezpečnostního high-tech průmyslu. Poptávka po lepším systému nočního vidění vedla místní inženýry vyškolené v oblasti zpracování obrazu k založení dvou high-tech společností: Scitex a Elscint. Protože je izraelský trh velmi malý, vývoz je nezbytný také v oblasti civilních výrobků, které poskytují další motivaci pro zachování technologické výtečnosti. V oblasti zabezpečení počítačové sítě (network security) je izraelská společnost Check Point světovým lídrem. V oblasti podnikových řešení, testování a řízení výkonnosti je jednou z nejsilnějších společností na světě Mercury Interactive Corporation a firma Amdocs je lídrem v oblasti vztahů se zákazníky, fakturací a řešení pro správu zakázek.
V devadesátých letech se vývoj léčiv a zdravotnických zařízení stal v Izraeli rostoucí hig-tech oblastí. Teva se stala předním světovým výrobcem generických léků, po ní následuje společnost Taro Pharmaceutical Industries a Agis Industries. Firma Given Imaging vyrábějící zdravotnická zařízení a biofarmaceutická společnost Savient Pharmaceuticals se stávají významnými hráči na světovém trhu.
Vlna imigrace ze zemí bývalého Sovětského svazu v devadesátých letech dvacátého století s sebou přinesla do Izraele kvalifikované vědce a inženýry. Vládní technologický program reagoval na potřebu poskytnout těmto nově příchozím zaměstnání a snažil se využít znalosti a schopnosti vzdělaných přistěhovalců pro potřeby průmyslu. Tato vlna přispěla k fenomenálnímu růstu Izraele v letech 1991-1994 a podpořila také velký rozmachu high-tech průmyslu po roce 1998. Na konci devadesátých let totiž high-tech průmysl v Izraeli trpěl nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Vláda a průmyslový sektor rozšiřovaly vzdělávací a odborné programy, aby uspokojili poptávku.
Izrael má jen málo přírodních zdrojů. Přechod od centralizované a ochranářské ekonomiky k volnému trhu znamená, že tradiční průmysl jako je například textilní mizí kvůli silné cenové zahraniční konkurenci. Jak rychle bude tato přeměna trvat je otázka debaty, ale není pochyb o tom, že high-tech průmysl, ve kterém má Izrael komparativní výhodu, bude základem ekonomické budoucnosti Izraele. Poměr vývozu high-tech výrobků se na celkovém exportu neustále zvyšuje, v roce 1995 tvořil 45 % celkového vývozu a v roce 2000 již 57 %.
Důležitým aspektem integrace Izraele do světové ekonomiky je zvýšení přílivu investic, zejména v high-tech průmyslu. Společnosti, jako je Cisco Systems, Motorola, Intel, IBM, Nortel, Microsoft, Mitsubishi, Deutsche Telekom a firmy zabývající se leteckými a kosmickými technologiemi uznaly, že Izrael je zřídlem high-tech inovací, které si nemohou dovolit ignorovat. Založily v Izraeli dceřiné společnosti a výzkumná střediska, investovaly do izraelských firem, technologických inkubátorů a fondů rizikového kapitálu nebo si našly v Izraeli strategické partnery.
Roční zahraniční investice v Izraeli vzrostly ze 400 milionů dolarů v roce 1992 na svůj vrchol 5 miliard dolarů v roce 2000. Zahraniční investice se následně snížily kvůli ke krizi v high-tech průmyslu, globálnímu ekonomickému zpomalení a politickému napětí na Blízkém východě. Přesto jsou ale velmi významné. Zahraniční investice rizikového kapitálu rostly rychlým tempem, z 587 milionů dolarů v roce 1998 na svůj vrchol 3,1 miliardy dolarů v roce 2000 před svým pádem na 982 milionů amerických dolarů v roce 2002, což je úroveň stále vyšší než před pěti lety. Investice izraelských fondů rizikového kapitálu prošly podobným vývojem. Vyvrcholily na 1,27 miliardy dolarů v roce 2000, v roce 2002 dosáhly 481 milionů dolarů. Bank of Israel uvádí, že celkové zahraniční investice v Izraeli dosáhly 2,6 miliardy dolarů v roce 2002, včetně 1,2 miliardy amerických dolarů přímých zahraničních investic.
Díky počtu 3000 start-upů byl podle Global Competitiveness Report 2000 Izrael zařazen na druhém místě za USA v počtu start-upů a jako první v jejich poměru k počtu obyvatel. Počet start-upů se podílelo v roce 2000 na HDP třemi procenty. Pro srovnání v roce 1997 to bylo pouze 0,4 % HDP. Údaje pro USA byly 0,3 % HDP v roce 2000 a 0,1 % HDP v roce 1997. Izrael byl vysoce hodnocen, co se týče počtu inženýrů a vzdělání, ale hůře z hlediska fyzické infrastruktury, kterou se vláda snaží zlepšit. Státní výdaje na civilní výzkum a vývoj rostl v devadesátých letech v Izraeli rychleji než HDP, většinou jsou investovány do high-tech, zemědělství, výroby a biotechnologie. Pro další informace a poradenství o mezinárodním obchodu se státem Izrael, prosíme, kontaktujte poradce společnosti Conbiz s.r.o.
Pramen: Zpracováno společností Conbiz s.r.o. dle Globes – Israel’s Business Arena