High-tech v Izraeli
תאריך פרסום: Apr 14, 2011 7:9:21 AM
High-tech v Izraeli
Vzhledem k velikosti své populace má Izrael nejvíce inženýrů a nejvíce publikovaných vědeckých článků na světě (Izrael má 135 inženýrů na 10 000 lidí, USA jich má 85). Tento fakt se připisuje nejen velmi příznivým podmínkám pro růst průmyslu špičkových technologií, jako jsou zejména vzdělaní, vynalézaví a podnikaví lidé v Izraeli, ale také nutnosti národního přežití, a to jak vojenského, tak i ekonomického. David mezi Goliáši
Jako malá země sousedící s nepřátelskými státy musí Izrael neustále usilovat o udržení kvalitativní vojenské převahy nad potenciálními nepřáteli. Zkušenost z předchozích válek Izrael naučila, že musí svou vojenskou převahu rozvíjet nezávisle na jakékoli vnější pomoci. Odrazem tohoto faktu je mimo jiné rozvoj jedněch z nejlepších high-tech technologií na světě.
Izrael bojoval v Šestidenní válce v roce 1967 do značné míry s francouzskou výzbrojí. Když prezident De Gaulle uložil po této válce zbrojní embargo, obrátil se na Izrael na USA a také do svých řad. Hospodářské důsledky této skutečnosti jsou vidět dodnes. Blades Technology, firma, která byla původně zřízena na výrobu součástek do motorů tryskáčů Mirage Izraelského letectva, má v dnešní době roční obrat 90 milionů dolarů a podniká společné projekty se společnostmi Pratt & Whitney a Rolls Royce.
V Jomkipurské válce v roce 1973 byl Izrael překvapen technologickými schopnostmi svých nepřátel a také obtížemi při získávání nezbytné bojové techniky od svých zahraničních dodavatelů. Tyto nečekané komplikace podnítily úsilí o technologickou nadřazenost a soběstačnost. Bojový tryskáč Kfir, vyrobený podle vzoru francouzského tryskáče Mirage, byl jedním z prvních velkých projektů v tomto úsilí.
Začátky high-tech
Snaha o vojenskou soběstačnost se dostala na hranici svých možností v osmdesátých letech, kdy se Izrael pokusil vyvinout bojový tryskáč Lavi. Náklady na projekt byly příliš vysoké a muselo se proto od něho odstoupit. Přesto to znamenalo, že byly v polovině osmdesátých let propuštěny na trh práce stovky inženýrů se zkušenostmi z oblasti špičkové aerodynamiky, letecké elektrotechniky, počítačů a elektroniky. Zánik projektu Lavi je uváděn jako jeden z největších motorů izraelského high-tech průmyslu.
Po ukončení projektu Lavi se izraelský zbrojní průmysl zaměřil více na komponenty, elektroniku, leteckou elektrotechniku a další systémy, které byly namontovány na americký nebo jiný základ. Izrael podepsal mnoho dohod o zadávání veřejných zakázek s předními leteckými a vojenskými výrobci. Vývoj těchto pomocných systémů pomohl také v úspěšném rozvoji high-tech pro civilní užití v oblasti bezpečnosti, elektroniky, počítačů, software a zvětšující se oblasti internetové komunikace.
Do vesmíru
I v době mírového procesu se musí mít Izrael neustále na pozoru. V reakci na irácké rakety Scud, které zasáhly Tel Aviv ve Válce v Perském zálivu v roce 1991, začal Izrael vyvíjet protiraketový systém Arrow (v hebrejštině Chec). Program Arrow vznikl jako součást amerického programu SDI (Hvězdné války) vyžadující značný pokrok v oblasti počítačů, elektroniky a balistiky. V devadesátých letech se Izrael stal teprve osmou zemí na světě, která vyvinula a vypustila do vesmíru družice. Jako první byla vyrobena civilní komunikační družice Amos, po ní následovala vojenská družice Ofek a fotografická družice Eros. Izrael v současné době spolupracuje s NASA, ESA a Ruským vesmírným programem při výzkumu a vývoji družic pro civilní a vědecké využití.
V roce 2002 byly ve skupině největších průmyslových společností podle obratu dvě high-tech firmy (z celkového počtu šesti): Israel Aerospace Industries (IAI) a Intel Electronics. Mezi největší vývozce (z hlediska tržeb) patří v Izraeli společnost Teva, IAI, Intel Electronics a Vishay Intertechnology (Izrael) s více než jednou miliardou dolarů vývozu ročně.
Ekonomický imperativ
Obranný rozpočet státu Izrael je nedostačující pro udržení vojenské převahy. Jedním z řešení je vývoz. Izrael je tak velmi úspěšným vývozcem civilního a bezpečnostního high-tech průmyslu. Poptávka po lepším systému nočního vidění vedla místní inženýry vyškolené v oblasti zpracování obrazu k založení dvou high-tech společností: Scitex a Elscint. Protože je izraelský trh velmi malý, vývoz je nezbytný také v oblasti civilních výrobků, které poskytují další motivaci pro zachování technologické výtečnosti. V oblasti zabezpečení počítačové sítě (network security) je izraelská společnost Check Point světovým lídrem. V oblasti podnikových řešení, testování a řízení výkonnosti je jednou z nejsilnějších společností na světě Mercury Interactive Corporation a firma Amdocs je lídrem v oblasti vztahů se zákazníky, fakturací a řešení pro správu zakázek.
Farmaceutický průmysl
V devadesátých letech se vývoj léčiv a zdravotnických zařízení stal v Izraeli rostoucí hig-tech oblastí. Teva se stala předním světovým výrobcem generických léků, po ní následuje společnost Taro Pharmaceutical Industries a Agis Industries. Firma Given Imaging vyrábějící zdravotnická zařízení a biofarmaceutická společnost Savient Pharmaceuticals se stávají významnými hráči na světovém trhu.
Přistěhovalectví
Vlna imigrace ze zemí bývalého Sovětského svazu v devadesátých letech dvacátého století s sebou přinesla do Izraele kvalifikované vědce a inženýry. Vládní technologický program reagoval na potřebu poskytnout těmto nově příchozím zaměstnání a snažil se využít znalosti a schopnosti vzdělaných přistěhovalců pro potřeby průmyslu. Tato vlna přispěla k fenomenálnímu růstu Izraele v letech 1991-1994 a podpořila také velký rozmachu high-tech průmyslu po roce 1998. Na konci devadesátých let totiž high-tech průmysl v Izraeli trpěl nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Vláda a průmyslový sektor rozšiřovaly vzdělávací a odborné programy, aby uspokojili poptávku.
Liberalizace
Izrael má jen málo přírodních zdrojů. Přechod od centralizované a ochranářské ekonomiky k volnému trhu znamená, že tradiční průmysl jako je například textilní mizí kvůli silné cenové zahraniční konkurenci. Jak rychle bude tato přeměna trvat je otázka debaty, ale není pochyb o tom, že high-tech průmysl, ve kterém má Izrael komparativní výhodu, bude základem ekonomické budoucnosti Izraele. Poměr vývozu high-tech výrobků se na celkovém exportu neustále zvyšuje, v roce 1995 tvořil 45 % celkového vývozu a v roce 2000 již 57 %.
Zahraniční investice
Důležitým aspektem integrace Izraele do světové ekonomiky je zvýšení přílivu investic, zejména v high-tech průmyslu. Společnosti, jako je Cisco Systems, Motorola, Intel, IBM, Nortel, Microsoft, Mitsubishi, Deutsche Telekom a firmy zabývající se leteckými a kosmickými technologiemi uznaly, že Izrael je zřídlem high-tech inovací, které si nemohou dovolit ignorovat. Založily v Izraeli dceřiné společnosti a výzkumná střediska, investovaly do izraelských firem, technologických inkubátorů a fondů rizikového kapitálu nebo si našly v Izraeli strategické partnery.
Roční zahraniční investice v Izraeli vzrostly ze 400 milionů dolarů v roce 1992 na svůj vrchol 5 miliard dolarů v roce 2000. Zahraniční investice se následně snížily kvůli ke krizi v high-tech průmyslu, globálnímu ekonomickému zpomalení a politickému napětí na Blízkém východě. Přesto jsou ale velmi významné. Zahraniční investice rizikového kapitálu rostly rychlým tempem, z 587 milionů dolarů v roce 1998 na svůj vrchol 3,1 miliardy dolarů v roce 2000 před svým pádem na 982 milionů amerických dolarů v roce 2002, což je úroveň stále vyšší než před pěti lety. Investice izraelských fondů rizikového kapitálu prošly podobným vývojem. Vyvrcholily na 1,27 miliardy dolarů v roce 2000, v roce 2002 dosáhly 481 milionů dolarů. Bank of Israel uvádí, že celkové zahraniční investice v Izraeli dosáhly 2,6 miliardy dolarů v roce 2002, včetně 1,2 miliardy amerických dolarů přímých zahraničních investic.
Země start-upů
Díky počtu 3000 start-upů byl podle Global Competitiveness Report 2000 Izrael zařazen na druhém místě za USA v počtu start-upů a jako první v jejich poměru k počtu obyvatel. Počet start-upů se podílelo v roce 2000 na HDP třemi procenty. Pro srovnání v roce 1997 to bylo pouze 0,4 % HDP. Údaje pro USA byly 0,3 % HDP v roce 2000 a 0,1 % HDP v roce 1997. Izrael byl vysoce hodnocen, co se týče počtu inženýrů a vzdělání, ale hůře z hlediska fyzické infrastruktury, kterou se vláda snaží zlepšit. Státní výdaje na civilní výzkum a vývoj rostl v devadesátých letech v Izraeli rychleji než HDP, většinou jsou investovány do high-tech, zemědělství, výroby a biotechnologie. Pro další informace a poradenství o mezinárodním obchodu se státem Izrael, prosíme, kontaktujte poradce společnosti Conbiz s.r.o.
Pramen: Zpracováno společností Conbiz s.r.o. dle Globes – Israel’s Business Arena